POZOR !

Věnujte pozornost

Sršeň asijská

Sršeň asijská se blíží do Česka: Nedá se před ní utéct, dráždí ji alkohol i voňavky

Tento druh sršní má asi 10 milimetrů dlouhé žihadlo obsahující jed. Člověk může bez problému zvládnout 20 bodnutí na každý kilogram tělesné váhy, což znamená, že přežije i víc než 1000 "žihadel". Jiná situace nastává u lidí trpících alergiemi a také u dětí.

Sršně provokují k útoku zářivé barvy a přitahují je parfémy a vody po holení. Dráždí je i pach alkoholu. Sršně asijské si staví hnízda v korunách stromů, někdy také pod keři. V žádném případě neprovokujte aktivní kolonii – nemuselo by se vám to vyplatit. Pokud upoutáte jejich pozornost, neutíkejte – sršně jsou mnohem rychlejší a vydrží člověka pronásledovat klidně i na vzdálenost jednoho kilometru. Místo toho se skrčte k zemi, nehýbejte se a zakryjte si hlavu.

Sršně (jde o poddruh V. v. nigrithorax) se v Evropě bez problémů aklimatizovaly a začaly se šířit průměrnou rychlostí 100 km/rok. V roce 2012 byla hlášena první dvě hnízda na severu Španělska a invazi sršní nezastavil ani Lamanšský průliv. Na tamním britském ostrově Jersey bylo v roce 2017 hlášeno 17 hnízd, o rok později jich bylo 55. Jednotlivé sršně asijské byly na jihu Anglie pozorovány už v roce 2016, poprask ale nastal až o dva roky později, kdy se v Anglii objevily první kolonie.

Jestliže sršně nezastavila 40kilometrová mořská úžina, německé nížiny jim pochopitelně vadí ještě méně. Sršně asijské vpadly do Beneluxu a varovné zvěsti o jejich výskytu v sousedním Bavorsku nejnověji vyvolaly obavy u českých včelařů.

Čím se sršeň asijská živí?

Problém s šířením invazivních sršní je v jejich potravě. Živí se nejen nektarem, mízou a ovocnými šťávami, ale také proteiny. A jejich významným zdrojem jsou včely. Sršně asijské se dokáží vypořádat s celými úly během jediného dne – včely vracející se s pylem a nektarem pobijí už za několik hodin.

Přestože sršně asijské mají u nás jen málo přirozených nepřátel, nějací se přece jen najdou. Poradí si s nimi včelojed, vlha nebo sojka a kupodivu i slepice. Do křížku se s nimi může pustit i "naše" sršeň obecná (Vespa crabro). Vzhledem k počtu jedinců v každé kolonii asijských sršní ale tito "predátoři" šířící se lavinu zcela jistě nezastaví.

A ještě poznámka k tomu, jak asijského predátora poznáte. Dělnice dorůstají délky 2 cm a jsou tedy o něco menší, než u sršně obecné. Nemají také žlutý celý zadeček, ale jen čtvrtý článek. Zato mají výrazně žluté konce nohou.

Vyfotit a nahlásit

Včelaři se proto snaží na invazní druh upozornit a informovat veřejnost. Její zapojení je totiž pro omezení sršně asijské podstatné.

Pokusit se udělat fotografii a poslat ji orgánům ochrany přírody, které mají v kompetenci sběr dat a analýzu invazních druhů, jak se zachovat při nalezení podezřelého hnízda.

Následnou likvidaci hnízda pak zajišťují hasiči. Ti k tomu využívají speciální ochranné obleky, pesticidy nebo přístroje schopné celé hnízdo vysát.

POZOR NA POSTŘIKY !

Tak tyto včelky už nedoletěly !

Apelujeme na zahrádkáře , aby nestříkali stromy,

když už kvetou !

Majka Fialová

Nebezpečný brouk Majka Fialová

Majka fialová (Meloe violaceus) je brouk z čeledi majkovitých (Meloidae). Má zkrácené krovky, které jen z části zakrývají zadeček. Vylučuje jedovatou tekutinu. Život a vývoj Dospělá majka dosahuje velikosti 10-40 mm, přičemž samičky jsou větší než samečkové, neboť mají v břiše uložená vajíčka. Vývoj májky je dosti komplikovaný a způsobuje, že jsou poměrně vzácné. Z vajíček, kterých naklade samička až 10 000, se vylíhne larva (triungulinus), která se přichytí na hostitelský hmyz, obyčejně na včelu. Toto stádium majky bylo nesprávně pojmenováno jako samostatný druh - včelí veš. Larva se živí včelími vajíčky a potom se přemění do druhého stádia. Toto stadium se ještě dvakrát svléká. Brzy se přemění na larvu třetího stádia a v tomto stádiu také přezimuje. Na jaře se přemění do čtvrtého stádia, pak se zakuklí a přemění v dospělého brouka.

Jedovatost majky V nebezpečí, například při dotyku, vylučuje nažloutlou olejovitou tekutinu - hemolymfu - obsahující prudce jedovatý terpen kantaridin pro člověka smrtelný už v dávce 30 mg. V minulosti jed často využívali traviči. Po zasažení kůže se postižené místo velmi špatně hojí.

Jak Roundup ohrožuje zdraví ?

Zbytky Roundupu se běžně nachází v našem životním prostředí i v našich tělech. Tento celosvětově nejpoužívanější herbicid přitom může vést k systémové toxicitě a být jedním z důležitých rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění.

Přesto si jej stále mnozí postřikujeme na trávníky a chodníky okolo domů, města jej běžně používají na veřejných plochách a další podstatné navýšení jeho spotřeby se očekává v případě pěstování geneticky modifikovaných potravin. Už nyní se v České republice spotřebuje více než 900 tun glyfosátu ročně.

Spotřeba se zvyšuje kvůli pěstování GM semen

Běžnou vlastností geneticky modifikovaných semen je jejich odolnost vůči herbicidu anebo schopnost tvořit si svůj vlastní insekticid. Odolnost vůči herbicidu znamená, že jej na rostliny můžete stříkat mnohem větší množství, než by rostliny bez GM přežily. Velká část herbicidu v plodech samozřejmě zůstává. Celosvětově nejpoužívanějším herbicidem je patentovaná chemikálie firmy Monsanto Roundup a rostliny odolné vůči ní se označují jako Roundup Ready. Dnes je až 80 % GM plodin Roundup Ready.

Glyfosát v potravě a našich tělech

Základní účinnou látku Roundupu je glyfosát, který se v rostlinách ukládá a kterého není možné se zbavit omytím plodů. Zbytky Roundupu se proto běžně nachází v našem životním prostředí i v našich tělech. Například analýza sledující obsah glyfosátu zjistila, že GM kukuřice obsahuje 13 ppm glyfosátu ve srovnání s nulovým obsahem glyfosátu v kukuřici bez GM. Přitom 13 ppm znamená překročení bezpečného limitu stanoveného EPA (Americká organizace pro ochranu životního prostředí) osmnáctkrát.

Nedávno proběhlý test, který organizovala skupina Friends of the Earth Europe, nalezl glyfosát v moči lidí z 18 států Evropy včetně České republiky a očekává se, že jeho spotřeba poroste, pokud dojde k nárůstu pěstování geneticky modifikovaných plodin v Evropě.

Monsanto usvědčeno ze lhaní

Firma Monsanto neustále tvrdila, že Roundup je pro člověka naprosto neškodný. Dokonce až do roku 2009, kdy francouzský soud uznal Monsanto vinným ze lhaní a klamavé reklamy, používala na jeho obalech přídavek bioodbouratelný a "environmentally friendly". Podle Dr. Seneff, autorky nové recenzované zprávy, vede glyfosát k výživovým deficitům i systémové toxicitě a je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění.

Glyfosát škodí našim mikrobům

Monsanto léta obhajovalo neškodnost Roundupu pro lidi a zvířata argumentem, že šikimátová cesta (reakce, při které vznikají antioxidanty), jejíž narušení zabíjí plevel, neexistuje u vyšších živočichů a lidí. Nedávným zásadním objevem je, že šikimátová cesta je děj, který probíhá ve všech mikroorganismech, které tvoří většinu našeho těla. Narušení šikimátové cesty proto znamená narušení funkcí a života mikrobů, kteří žijí v našem organismu.

Podle novějších studií je přitom zdraví mikrobů určujícím faktorem zdraví nás, jejich nositelů. Narušením zdraví mikroorganismů proto glyfosát zásadně poškozuje i celý lidský organismus.

Glyfosát prodlužuje působení toxinů ze zevního prostředí

Studie také prokázaly, že glyfosát inhibuje cytochrom P450 (CYP) - enzymy, které jsou zásadní pro zneškodnění toxických látek ze zevního prostředí. Omezení schopnosti těchto enzymů omezuje likvidaci škodlivých látek v organismu, a tak zvyšuje i jejich škodlivost. Negativní následky jsou zákeřné a projevují se pomalu v podobě zánětlivého poškození buněk celého organismu.

Následkem jsou podle autorů dnes nejběžnější onemocnění spojované se západním způsobem stravy, jako jsou onemocnění žaludku a střev, obezita, nemoci srdce, deprese, neplodnost, autismus, nádorová onemocnění anebo Alzheimerova nemoc.

Glyfosát a autismus

Výskyt autismu se tak prudce zvyšuje, že už není pochyb o jeho souvislosti se životním prostředím, protože geny nemohou mutovat tak rychle. Poslední zpráva CDC (Centers for Disease Control and Prevention) hlásí autismus u každého 50. dítěte v USA. Tento údaj znamená 72% nárůst postižených dětí od roku 2007, kdy byl výskyt 1:88.

Ve videu Dr. Seneff (od 10. minuty) detailně popisuje propojení mezi glyfosátem a autismem. Základním problémem je, že glyfosát narušuje střevní mikrobiální rovnováhu, zvyšuje střevní propustnost a riziko výskytu gastrointestinálních potíží, jako jsou záněty střev, potravinové alergiea celiakie, které autismus často provázejí.

Zajímavostí je, že některé mikroorganismy dokáží glyfosát rozkládat, což by mělo být prospěšné. Rizikem tohoto rozkladu je však jeho vedlejší metabolit amoniak, jehož hladina je u autistických dětí skutečně vyšší než v běžné populaci a který může být příčinou zánětu mozku.

Glyfosát a poškození plodu

Zcela nová studie, která prokazuje zvýšení výskytu malformací plodu u pokusných zvířat. Snad nejděsivější na studii je zjištění, že Monsanto o tomto riziku ví už od roku 1980.

Jaká je situace v Česku?

V České republice bylo v roce 2011 podle oficiální statistiky spotřebováno více než 962 tun glyfosátu. Přitom, jak shrnuje Hnutí DUHA, lékaři zjistili, že glyfosát v nižších dávkách je toxický pro lidské buněčné kultury včetně embryonálních a placentálních buněk. Rovněž je genotoxický, zvyšuje pravděpodobnost genetických mutací a rizika rakoviny. Glyfosát může také narušovat účinek lidských hormonů a průběh těhotenství.

Studie potvrzují, že glyfosát škodí životu v krajině, snižuje její biologickou rozmanitost. Ubývá např. květin kolem polí, s nimi mizí také hmyz a ptáci. Vyplavuje se z půdy do vodních toků i podzemních vod a kontaminuje pitnou vodu. Rovněž negativně ovlivňuje složení orné půdy, což vede k většímu používání dusíkatých hnojiv.

Jak omezit riziko?

Doma může každý z nás okamžitě přestat používat Roundup na své zahrádce, chodnících a trávníku, jak doporučuji ve svém blogu na Aktuálně. Každý také můžeme svými každodenními rozhodnutími podporovat kvalitní, ideálně organické potraviny, a naopak se vyhýbat geneticky modifikovaným potravinám.

Doporučuji vyjadřovat svůj nesouhlas s pěstováním GM plodin, které jsou hlavním důvodem podstatného navyšování použití Roundupu, na našem území, jak to už nyní dělá celá řada jiných evropských zemí. Úžasným příkladem nám může občanská petice Chodníky bez jedů pro naše děti, díky které druhé největší město Holandska Rotterdam zakázalo používání Roundupu a Itálie, která právě jedná o zákazu pěstování GM kukuřice.

Čeká nás invaze zabijáckých sršní mandarínských? Až k nám dorazí, určitě je nepřehlédnete

Sršeň mandarínská je největší druh sršně na Zemi. Ročně tento hmyz zabije jenom v Japonsku více lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady. Žije především v Japonsku, ale poslední dobou se rychle šíří v Číně a dokonce i v Evropě - konkrétně ve Francii. Je možné, že se zabijácké srně dostaly i do Ameriky. Na vině této invaze je globální oteplování.

Sršně mandarínské (Vespa mandarinia) děsí svojí velikostí. Jejich šestimilimetrové žihadlo proniká do oběti jako rozžhavený kov. Jed poté rozpouští maso a dokáže zabít v řádu minut. Jediné bodnutí může zabít dospělého člověka.

Suzumebači neboli vrabčí včela

Už od nepaměti mají lidé strach z rojících se a bodajících včel. Sršeň mandarínská je ale jako z jiného světa. Je asi dvacetkrát větší než včela a zatímco je ve včelím úlu jenom jedna královna, obrovské sršně mandarínské jich mají stovky.
V Japonsku jsou sršně mandarínské nepřítelem číslo jedna. Představují nejnebezpečnější predátory v zemi - ročně zde zabijí víc lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady. Pro jejich velikost se jim v Japonsku říká "suzumebači", tedy vrabčí včela. Tito obrovští zabijáci jsou hrozbou již tisíce let, ale v posledních letech se počet jejich útoků zvyšuje.

Oteplování nahrává populační explozi

Na vině je oteplování podnebí. "Důsledkem klimatických změn jich mnoho přežije zimu, takže na jaře je jich víc, a to není dobré. Znamená to, že se s nimi setkáváme stále častěji a počet smrtelných případů stoupá," říká novozélandský evoluční biolog Armand Leroi.

Stačí, aby teplé počasí trvalo o několik týdnů déle, a velikost jejich hnízda se může zdvojnásobit. Na jaře královna začíná tím, že vytvoří malou armádu dělnic - bojovných průzkumnic s vražedným žihadlem, které krmí a chrání její snůšku. Teprve potom začne snášet další královny, z nichž každá je schopná založit nové hnízdo.
Čím je léto delší, tím víc královen snese - z jednoho hnízda tak může vylétnout až 300 královen. Jde o populační explozi, která se vymyká kontrole a mohlo by k ní dojít téměř kdekoli na světě. Jedinou nadějí na zpomalení přílivu sršní mandarínských je vyhledávat co nejvíce hnízd a zničit je.

Děsivá čínská zkušenost

V roce 2013 se čínskou provincií Šen-si přehnala ničivá katastrofa. Přemnožené sršně mandarínské zde zranily přes 1400 lidí a 41 jich zabily. Jeden příklad za všechny:
Mladá žena Mu Cchung-chuej sklízela poblíž města An-kchang proso, když se nevědomky přiblížila k podzemnímu hnízdu sršní mandarínských. Když vytrhla trs prosa, dal se roj sršní okamžitě do pohybu a začal ženu bodat do celého těla. Mu upadla do bezvědomí a byla urychleně převezena do městské nemocnice. Jed vyleptal do tkání hluboké díry a její krev obsahovala množství jedu.
Jed sršní patří mezi hemotoxiny. To znamená, že napadá červené krvinky, které se potom hromadí v ledvinách, a to způsobí jejich selhání. Zašití všech ran si vyžádalo 200 stehů a Mu musela zůstat v nemocnici dva měsíce, během nichž absolvovala 13 dialýz, aby se její krev zbavila vražedných toxinů. Naštěstí útok sršní přežila, ale stovky žihadel i přes intenzivní lékařskou péči způsobily, že je dodnes ochrnutá od pasu dolů.

Vylodění ve Francii

V roce 2004 se kontejnerovou lodí s nákladem dekorativní keramiky z Číny dostala jediná královna sršně mandarínské jako děsivý černý pasažér do Evropy. V zemi, kde tyto sršně nemají přirozeného nepřítele, krátce nato vznikly tisíce hnízd a do roku 2015 už na bodnutí invazivních sršní zemřelo šest lidí.
Invaze začala v Bordeaux a sršně své teritorium každoročně rozšiřují o 100 kilometrů. V rozšíření na jih jim brání Pyreneje, východní směr je ale volný. Je proto velmi pravděpodobné, že zabijácké sršně časem dorazí i do Česka.

Více na Wikipedii - Sršeň mandarínská

Toto je smutný a nevratný pohled na mrtvé včely !!!